Old Speedhand

 

Protože Vinetou, můj apačský přítel cítil vůči městskému způsobu života těžko překonatelný odpor, vydali jsme se do Jefferson City jen já a náš společný přítel Old Speedhand, abychom obstarali nutné nákupy před cestou do Colorado, Saint Louis Parku za Old Surehandem.

Bylo už hodně pozdě večer, když jsme vstoupili do hostinské místností soukromého pensionu u matky Thickové a posadili se ke stolku blízko výčepu. Místnost byla plná kouře z doutníků, trapperů, sqatterů, cowboyů a prospektorů, a protože Old Speedhand je Ir a já Němec, objednali jsme si oba pivo a zaposlouchali se do zálesáckých historek, které se vypravily vedle u stolu jedna za druhou.

V řeči také došlo na to, jak si kdo vede v soubojích a chlapík, který právě vedl sólo, udeřil rukou do stolu, až to zadunělo: "A já vám povídám gentlemans, že i když v celých státech neumí nikdo tasit rychleji, než Mr Speedhand, vím o někom, kdo by byl v souboji rozhodně rychlejší!" "Tak toho člověka bych chtěl vidět." skočil mu do řeči můj přítel a všichni se na nás otočili.

Old Speedhand je skvělý člověk a zkušený westman, ale má jednu špatnou vlastnost. Strašně rád se vytahuje a předvádí v rychlosti tasení koltu. Pokaždé to dopadne tak, že je uzavřena nějaká sázka, kterou on vyhraje, protože je na celém Divokém západě opravdu nejrychlejší a pak je ještě nafoukanější, než před tím.

"Neznám vaše jméno gentleman, ale přiveďte sem Old Speedhanda a než stačí vypít sklenku brandy, ukážu vám člověka, který ho v souboji porazí." "To nebude takový problém, protože Old Speedhand stojí před vámi." Řekl můj přítel a celá místnost ztichla. Jméno Old Speedhand je známé po celém divokém západě, ale jeho majitele osobně už tolik lidí nezná.

"Wel. Pokud jste opravdu Mr Speedhand, dovolte mi, abych vám představil moji dceru Jane." a od stolu vstala dívka, které jsme si před tím nevšimli.

Když chce ve Státech někdo pořádat souboj na rychlost, aniž by se někdo zranil, použijí se k tomu staré perkusní revolvery, do kterých se místo kulky nabije nedokouřený doutník. Podmínky souboje určoval coby vyzvaný Old Speedhand a ten vymyslel, že ten, kdo prohraje, bude dělat měsíc obsluhu u matky Thickové zdarma. Chtěl tak potrestat troufalost té slečny a tajně na mě mrkal, jaká to bule taškařice.

Taškařice to opravdu byla a mluvilo se o ní ještě dlouho u všech ohňů, po celých Státech. Když se ti dva. proti sobě postavili, Jane sepjala ruce na hrudi, jako by se chtěla modlit, načež si prudkým pohybem roztrhla zapínání blůzy a z ní se jí vyvalila dvě obrovská ňadra. To byla věc naprosto nečekaná a starého westmana Old Speedhanda vyvedla natolik z míry, se úplně zapomněl tasit, čehož Jane ihned využila a zasáhla ho nedopalkem doutníku do vesty.

"Nashledanou příteli, do Saint Louis Parku přijedu meršůs o měsíc později!" Volal na mě ještě Old Speedhand, když jsem odcházel od matky Thickové, ulevit rychle v polích za Jefferson City svým hříšným myšlenkám, protože westman jako já, nevidí tak pěkné kozy každý den.

 

březen 93

 

zpět