DIVOČÁCI

 

Ahoj Tomáši,

ještě tomu není ani rok, co jsme absolvovali lesní akademii a já už mám svoji hájovnu. Byla mi přidělena na Opočensku, po jednom vysloužilci, co už ani neudržel pušku. Jsem na sebe hrdý. Celé dny chodím po lese v uniformě a nemůžu se toho všeho nabažit. Jediné, co tu ruší klid, jsou jakési sportovkyně, co tady trénují orientační běh, a přemnožení divočáci, co všechno rozrejou.

Tvůj spolužák Karel

 

Ahoj Tomáši,

představ si, mám už i snoubenku. Je to jedna z těch holek, co tady trénují běhy. Ztratila se v lese, když zapomněla někde na pařezu buzolu, a já jí ukázal cestu. Je do mne celá blázen a slíbila mi, že mi uvaří moji zamilovanou brusinkovou omáčku. Řekl jsem si, že by nebylo špatné zastřelit si k omáčce divočáka, a na příští týden ji pozval na posed, co chodíme randit, abych ji ohromil loveckým zážitkem. Už se na to moc těším.

Karel

 

Ahoj Tomáši,

ze svatby nebude nic! V sobotu jsme vyrazili už v pět ráno na posed a já celý netrpělivý pozoroval okraj lesa, kulovnici připravenou po ruce. Ji však divočák vůbec nezajímal a myslela si snad, že jsem ji sem vytáhl za účelem nevšedního milování. Zaujat pozorováním jsem si ani nevšiml, že mi rozepla poklopec. "Dej pokoj," povídám, "dneska jsme tu kvůli divočákovi." "Já vím," říká ona, "vždyť už ho držím v ruce." Její přirovnání bylo na místě a já celý vzrušený přestával mít přehled o lovu. Netrvalo dlouho a byli jsme na podlaze posedu. Já na zádech, osedlán svou snoubenkou. "Divočák! Divočák! Je to divočák!" křičela ona po chvilce a já, myslel, že vidí přes okraj posedu divoké prase, shodil jsem ji ze sebe a popadl pušku. Ona ale pohotově popadla mého chlapáka a přisála se na něj. Téměř okamžitě jsem explodoval. "Tos mi neměla dělat," povídám, "teď jsem propásl výstřel." "Ale nepropásl, vystřelil jsi krásně." "Jenomže z jiný pušky, než jsem chtěl." A víš, co mi na to řekla? "Hele, já brusinkovou omáčku stejně nemůžu ani vidět. Chtěl ji po mně každej hajnej, kterej mi ukázal cestu z lesa, když jsem při tréninku zabloudila. Ostatně ani ji neumím uvařit." Jsem z toho nešťastný.

Karel

 

květen 90

 

zpět