MEDICÍNA
Sim byl sice urostlý a úspěšný lovec, ale měl velký problém. Jednou při lovu ho medvěd seknul drápem mezi nohy a on od té doby nedokázal uspokojit svoji ženu, která dávala svoji rozrnrzelost často najevo.
A když Sim vyzkoušel už všechno, co by mohlo jeho ženu uspokojit, a nikam to nevedlo, rozhodl se, že zajde za šamanem.
"Robe, pamatuješ si, jak mne při lovu zranil medvěd?" "Jak by ne. Dával jsem ti přece na ránu medicínu," řekl Rob. "Víš, potřeboval bych ještě jinou medicínu. Takovou, abych uspokojil svoji ženu. Když se to povede, dám ti kožich toho medvěda." "Hm, " zamyslel se Rob. "Na tohle by byl nejlepší mamutí kel. Zkus to a uvidíš."
Sim si tedy strouhal do jídla mamutí kel, a když po čase nezaznamenal sebemenší výsledek, zašel zase za Robem. "Ty, Robe. Už dlouho si dávám ten mamutí kel a pořád nic." "Ale Sime, to děláš špatně. Musíš ten kel dát ženě." "Ženě? To jsem nevěděl."
A Sim zase tajně strouhal mamutí kel do jídla ženě a zase nic. "Asi dělám něco špatně Robe," stěžoval si Sim šamanovi, když ho zase potkal. "Co? Medicína nepomáhá, Sime? No tak to asi děláš něco špatně. Víš co? Pošli svoji ženu ke mně, zkusím jí dát medicínu sám. A řekni jí třeba, že chci udělat velké kouzlo, které ji zbaví trápení."
Když se Simova žena vrátila od šamana, byla štěstím bez sebe. Takhle spokojenou už ji Sim dávno neviděl, a tak začal nenápadně vyzvídat. "Tak co? Dal ti šaman medicínu?" "Ano, Sime, a byla to báječná medicína. Cítím se jako před časem, než tě zranil ten medvěd." "A co ti dal?" "Mamutí kel." "To není možný. Já ti ho strouhám do jídla už tolik východů slunce, co je prstů na jedné ruce, a nikdy jsi tak spokojená nebyla." "No jo, ale šaman ho nestrouhal. Vlastně jen trochu, aby nebyl špičatý. A nedal mi ho do jídla, ale mezi nohy."
září 94