KAMENNÁ TVÁŘ
Je to hra pro muže s minimálním počtem čtyř hráčů. Maximální počet je omezen velikostí stolu, u kterého se hraje.
Co k této hře potřebujeme? Stůl, karty, láhev whisky, košili kravatu, nestranného rozhodčího a masérku. Hra je velmi napínavá, pokud je masérka profesionálka.
Pravidla jsou velmi jednoduchá. Hráči si obléknou pouze košile, uvážou si kravaty a posadí se ke stolu. Zatímco hrají karetní hru poker a popíjejí whisky, na zvláštní přehledné místo se posadí rozhodčí. Masérka si vleze pod stůl, náhodně si vybere některého z hráčů a začne ho orálně masírovat. On se však musí tvářit tak, aby z jeho výrazu nikdo nepoznal, že je to právě on, koho si masérka vybrala. Musí mít zkrátka tzv. kamennou tvář.
Jestliže si rozhodčí všimne, že některý z hráčů změnil výraz ve tváři, označí ho. Je-li to hráč, jenž je právě masírován, vypadá ze hry a masérka si vybere někoho jiného. Pokud rozhodčí nikoho neoznačí či masérka dokončí úspěšně masáž, aniž by se dotyčný prozradil, masérka si vybere jiného hráče, bez přerušení hry. Označí-li rozhodčí hráče, který právě masírován není, nic se neděje a hráči pokračují ve hře.
Vítězem se stává ten, jenž zůstane u stolu jako poslední. Získává titul "Kamenná tvář" a je zproštěn placení honoráře masérce. Na ten se složí poražení.
Ještě pár slov o vzniku hry. Prameny této zábavy bychom mohli nalézt u indiánského kmene Utahů. Poté, co indiáni poznali ohnivou vodu, za láhev levné kořalky rádi předváděli Evropanům své umění zachovat kamennou tvář za jakékoli situace.
Vyloženě česká varianta této hry napadla pražského rodáka Karla Píču, když ji jednou hrál se svým přítelem Hansem Voegelem v jednom vídeňském klubu.
květen 92