|
|
Jsou dva různé způsoby, jak chci, aby krasopis vypadal. Buď takovým tím psacím písmem, nebo aby se písmo tvářilo jako ze středověku.
Ten první způsob je zcela jednoduchý. Stačí psát tak, jak nás to učili ve škole v první třídě. Druhý způsob je složitější a vyžaduje určitý nácvik snoubený s fantazií.
U prvního způsobu není třeba nic vymýšlet (ale fantazii se meze nekladou) prostě píšu, "jak mi zobák narost" snad s výjimkou horních, či dolních kliček. Druhý způsob, kterému říkám "pseudogotický" (pseudo proto, že kdybych psal písmena tak, jak se psala v originále, tak by to nikdo nepřečetl). Je psaní složitější v tom, že se musí vymýšlet písmena, hlavně ta velká, aby to bylo vůbec k přečtení. Třeba " K " vypadalo ve starém textu jako " R " , " s " zase byla taková dvě malá " f " , nejlepší je, podívat se na nějaký starý text, jak byla polovina nečitelná (tady je ukázka).
Moderní počítačové fonty už mají toto vše vyřešeno a kdybych měl v době mého učení počítač, učil bych se i podle TTF (True Type Font).
Budu tedy psát o počítačových fontech, Třeba podklad této stránky je písmo "Kastler". Další zajímavé písmo je "Zurich calligrafic". Pseudogotická zase jsou "Agnicort", "Franenstain", "Fraktur", další písmo, které není špatné je "Lincoln", krásné je "AlteschDEE", atvšp. Každé písmo má něco do sebe a hodí se na něco jiného, jelikož jedno je české, jiné zase pěkné, atd.
Český font se pozná podle toho, že na konci je "CE",třeba "Kastler CE". Britská zase končí tím, že má "BT". Sada, která nemá žádné označení, bývá většinou také anglická. Píšu to proto, že se člověk strašně diví, proč má místo "č" kostičku. Takové fonty se dají použít třeba na nápis bez diakritiky (např. jméno "Koudelka"), ale při psaní těmito fonty s diakritikou (např. jméno "Hříšek") si jej napíšu bez ní ("Hrisek") a háčky, či čárky tam dodělám ručně. Raději ale na takové jméno zvolím TTF, který diakritiku umí.
Pokud bych se učil krasopis dnes, použil bych tyto fonty. Vytiskl bych si je slabě šedou barvou a perem je potom obtahoval.
Tady je ukázka, jak píšu písmena.
Skoro jednotného stylu se dá dosáhnout, když se píšou začátky všech písmen stejně, aniž by na to muselo myslet.
Nejhorší je "P". Nahoře je moc plné a dole prázdné. Třeba slovo "Praha" je docela dobré, ale tam kde je u "P" "l" (třeba "Plánička", to je hrůza se z toho "vylhat". Řešení je, Dělat u takového slova menší horní bříško u "P" a další písmeno "přilepit" těsně k němu ( tady je ukázka ).
Chtěl jsem psát z podle staré školní normy s kličkou dole. Začal jsem tedy tak psát a když jsem napsal za usilovného soustředění polovinu A4, tak jsem na to zapomněl a najednou jsem udělal " z " jak jsem byl zvyklý. Brzy jsem pokusů nechal a zvolil metodu, kterou používá Luděk. , jelikož opravy vypadají hůř než když se to nechá. Ostatně Luděk říkal, že se nemá opravovat, ale když se něco nepovede, tak se to má nechat.
I když se píšou stejná písmena, rozdíl je v tom, že když se píšou hranatá, podobá se to více schvabachu, čili písmům na západ od nás, když se píšou do kulatá, podobá se to písmům slovanským, a vikinským.
Zejména písmeno"n" je vděčné, jelikož když se udělá na konci "kontratah", tak to vypadá zajímavě ( ukázka "kontratahu" ) Ten se ještě může vylepšit zakončením, které je efektní na konci věty, ale ve větě vypadá jako "vylepšit za každou cenu".
Pěkně vypadá, když se háček píše jako vlnovka.
Je v podstatě jedno jaké se udělají, hlavně musí být v celém textu stejné. K něčemu se hodí to, k jinému zas ono, jen si dát pozor na to, aby se neproplétaly se řádkem nahoře, či dole ( ukázka různých druhy kliček ).
Když se začíná text iniciálou, což je takové to větší písmeno na začátku,vypadá to pěkně a když se to vylepší ještě drapérií, což je takový ten rámeček okolo horní a levé strany, vypadá to úplně super. Akorát je potřeba mít na to čas a dělat to v klidu. Doporučuji předkreslit tužkou, potom tuš a nakonec vybarvit pastelkami ( ukázka iniciály ) ( ukázka drapérie ).